Kabinet kuriozit

Téma absence a ticha je interpretováno skrze archetyp modulární vitríny — místa, kde se za sklem uchovávají nedotčené předměty. Projekt zkoumá vitrínu jako domácí muzeum a zároveň jako bariéru: fyzickou (mezi uživatelem a předmětem) i sociální (mezi domácností a návštěvou).

Výsledný objekt převádí tuto bariéru do posuvného panelu z rozteklého skla. Divák se stává kurátorem — posunem panelu určuje míru odhalení. Konstrukce ale nepřipouští ani úplné odhalení, ani absolutní zakrytí.